Otevřený prostor, kde kuchyňský kout plynule přechází do obývací zóny, působí vzdušně a moderně. Jenže právě tady vzniká nejčastější problém: dvě funkčně odlišné části místnosti začnou žít vlastním životem. Kuchyňská linka v tmavém dřevě, obývací stěna v šedé, k tomu rozdílné doplňky – výsledkem je vizuální chaos, který zbytečně zmenšuje i ten největší prostor. Řešení přitom není v bourání zdí ani v nákladné rekonstrukci. Stačí sjednotit obě zóny pomocí jedné barevné palety.

Základem je zvolit tři až čtyři barvy a ty pak opakovat v obou částech místnosti. Pokud vsadíte na teplé neutrály – pískovou, krémovou a světle hnědou – použijte je jak na kuchyňské skříňky, tak na potah sedačky nebo koberec. Výrazný akcent, třeba tmavě zelenou nebo měděnou, nechte na doplňcích: lampu nad jídelním stolem, vázy, rámečky. Barvy se tak přirozeně prolínají a oko vnímá prostor jako jeden celek, i když má dvě jasně dané funkce. Materiály držte rovněž v podobném duchu – matný lak, přírodní dřevo, len. Lesk a plastové povrchy jednotu narušují.

Praktické rady, jak paletu sestavit krok za krokem a jak ji udržet konzistentní i při nákupu nového nábytku, najdete v článku na zelena-akademie.cz, kde se tématu věnují podrobně. Možná vás překvapí, jak velký rozdíl udělá už jen sladění odstínu kuchyňské desky s odstínem konferenčního stolku. Není třeba kupovat vše nové. Často stačí vyměnit doplňky, přečalounit sedák židle nebo přelakovat jednu stěnu a prostor rázem dostane řád.

Nakonec myslete i na světlo. Teplé bílé světlo v kuchyni a studené v obývacím koutu vytvoří neviditelnou hranici, kterou žádná barva neschová. Sjednoťte teplotu světla na 2700 až 3000 kelvinů a barevná paleta bude fungovat přesně tak, jak má. Dvě zóny, jedna paleta – a přesto každá část místnosti plní svůj účel. Přesně tak vypadá promyšlený otevřený prostor.