Dlouhé čtení v nesprávné poloze se podepíše na krční páteři i na tom, jak rychle se unaví oči. Základem je sedět tak, aby hlava zůstala v prodloužení páteře a nemusela se naklánět dopředu. Pánev mějte podsazenou, chodidla celou plochou na podlaze a kolena přibližně v pravém úhlu. Židle by měla podepřít bederní lordózu, ne vás nutit do předklonu. Pokud čtete vsedě na gauči, podsazená pánev se snadno ztratí a krk pak přebírá celou váhu hlavy.

Úhel knihy rozhoduje o tom, jak moc musíte sklánět krk. Ideální je držet knihu tak, aby horní hrana byla zhruba v úrovni očí nebo mírně pod ní, tedy pod úhlem kolem 45 stupňů vůči desce stolu. Když knihu položíte naplocho na stůl, nutíte krk do ostrého předklonu a po dvaceti minutách přichází tuhnutí. Pomůže čtecí klín, stojan nebo prostě podložení druhou knihou. Opora hlavy u čtení kdy pomáhá a kdy vadi je téma, které se vyplatí promyslet dřív, než si pořídíte opěradlo; praktické rady najdete na pozoruhodneknihy.cz, kde rozebírají, kdy je opora přínosem a kdy naopak vede k pasivnímu sedu.

Opora hlavy má smysl ve chvíli, kdy čtete delší dobu v pololeže nebo v křesle s velkým záklonem. V takové pozici bez podpory krk přetěžujete, protože hlava nemá o co se opřít. Naopak při čtení u stolu s knihou ve správném úhlu je opora hlavy spíš na škodu, protože svádí k zaklonění a k povolenému držení těla. Rozhodujte se podle toho, kde a jak dlouho čtete, ne podle toho, co vypadá pohodlně na první dojem.

Prokládejte čtení krátkými pauzami a protažením krční páteře. Každých třicet minut vstaňte, několikrát zakružte rameny a podívejte se do dálky, aby se oči i šíjové svaly uvolnily. Světlo mějte rozptýlené a směrované na stránku, ne do očí. Ať už čtete vleže, vsedě nebo v křesle, držte hlavu nad páteří a knihu v úhlu, který nevyžaduje trvalý předklon. Tělo se pak unaví pomaleji a čtení zůstane příjemným zážitkem i po hodině.