Každá domácí knihovna se dřív nebo později stane problémem, který nelze ignorovat. Nejde o estetiku ani o pořádek, ale o fyziku. Knihy mají hmotnost a police mají nosnost. Když se tyto dvě hodnoty potkají ve špatném poměru, police se prohne, regál se rozkýve a v horším případě se celá konstrukce zřítí i s obsahem. Přitom stačí na začátku spočítat pár čísel a zvolit vhodný materiál.

Základní pravidlo zní: metr polic běžné beletrie váží přibližně 25 až 35 kilogramů. U odborné literatury, slovníků nebo křídových publikací se dostanete klidně na 50 kilogramů i více. Než tedy vyrazíte do obchodu, změřte si, kolik metrů polic skutečně potřebujete, a vynásobte to odhadem váhy. Zjistíte, že běžný levný regál z dřevotřísky s papírovou povrchovou úpravou může být na hranici svých možností už při polovičním zaplnění. Jaké zatížení snese dřevo, lamino a kov polic, je proto lepší vědět dřív, než do nich knihy vůbec naskládáte.

Nosnost police nezávisí jen na materiálu, ale také na její tloušťce, rozpětí mezi podpěrami a způsobu uchycení. Police z masivního dřeva o tloušťce 25 milimetrů unese při rozpětí 80 centimetrů klidně 40 kilogramů, aniž by se viditelně prohnula. Lamino o stejné tloušťce zvládne o něco méně, protože jeho jádro je méně soudržné a šrouby se v něm časem uvolňují. Kovové police mají nejvyšší nosnost, ale bývají tenčí a bez podélných výztuh se kroutí do vln. Rozhoduje tedy kombinace materiálu, tloušťky a podpěr.

Praktický postup je jednoduchý. Těžké knihy dávejte do spodních polic, kde je těžiště nejníž a konstrukce je nejstabilnější. Velké formáty a slovníky umístěte ke krajům, tedy blíž k bočnicím, ne doprostřed volně visící police. Mezi jednotlivé police vložte svislé dělící příčky, které zkrátí rozpětí a výrazně zvýší únosnost. Regál ukotvěte do zdi, i když stojí na zemi. A jednou za rok zkontrolujte, zda se police neprohýbají a zda drží spoje. Domácí knihovna nemusí být stavba, ale pár pravidel fyziky respektovat musí.